Mezinárodní federace ledního hokeje

Graňák se zbavil zranění

Graňák se zbavil zranění

Slovenský obránce vyhlíží desátý start na MS

Zveřejněno 30.04.2015 09:02 GMT+2 | Autor Juraj Hudak, Krystof Kousal
Dominik Graňák se nikdy nepral se zraněním. Dva týdny před olympiádou v Soči si ale zlomil kotník, poté si poranil paži a nakonec ho postihly problémy se zády.

V posledním roce jste si vytrpěl několik vážných zranění, nyní jste zpět v národním týmu a perete se o konečnou nominaci. Jaké to je?

„Je to skvělé. Jsem šťastný, že jsem zpátky. Po nároďáku se mi opravdu stýskalo. Na druhou stranu, když se necítíte fit, tak přemýšlíte jinak. Hokej mi začal chybět až ve chvílích, kdy se zranění zahojila. Kdybych tu teď nebyl, tak by mi to určitě bylo líto.“

Jaké problémy jste konkrétně měl?

„Za poslední dvě sezóny jsem se zranil hned několikrát. Nějak se to sesypalo. Během prvních deseti let mojí kariéry jsem zraněný nebyl ani jednou. Všechno to přišlo minulý rok. Kotník jsem si zlomil dva týdny před olympiádou. Pak přišly chronické potíže s rukou a musel jsem podstoupit operaci. Proto jsem chyběl i vloni na mistrovství světa ve Švédsku a Finsku. Ale největším problémem bylo zranění zad.“

Po olympiádě jste ale nastoupil do pěti zápasů v KHL.

„To je pravda, ale cítil jsem, že s rukou není něco v pořádku. Vůbec jsem se necítil dobře a ani noha nebyla ještě úplně vyléčená. I kdybych nemusel na operaci, tak by můj start ve Švédsku a Finsku nebyl pro dobro celého týmu.“

Jaké ho charakteru tedy byly vaše problémy se zády?

„Záda mě trápila asi ze všeho nejvíce. Chtěl jsem po sezóně v Dynamu Moskva přestoupit, ale zjistil jsem, že zranění má vážnější charakter. Musel jsem to vyléčit před startem další sezóny. Během sezóny je velice těžké řešit jakékoliv zdravotní potíže. I kdybych mohl hrát, tak by to pro tělo nebylo dobré a to zranění by se se mnou táhlo.“

Pokračovat ve čtení

Kdy jste mohl znovu hrát naplno?

„Až od listopadu. Ruku teď stále cítím, ale během hry mi to problémy nedělá. Kvůli zranění zad jsem potkal stovky lidí, kteří mi radili, co s tím. Chtěl jsem vyzkoušet všechno, co šlo. Ale uvědomil jsem si, že si musím vybrat jen jeden způsob léčby, který pro mě bude nejlepší. Poté jsem spolupracoval s několika doktory. Dostal jsem nějaké léky, ale úplně nejvíc mi pomohlo klasické cvičení.“

Takže žádní doktoři ani léky?

„Přesně tak. Taková cvičení mi paradoxně spousta lidí nedoporučovala. Ale pomohla mi nejvíce.“

Pomyslel jste během léčby na to, že byste ukončil kariéru?

„Nepomyslel, ale hrozilo to. Pokud máte zlomený kotník a nohu v sádře, můžete se na led vrátit za pár týdnů. Ale problémy se zády byly mnohem vážnější. Každý mi říkal něco jiného a já pořádně nevěděl, co si z toho mám vzít. Naštěstí jsem neměl potíže, které by ovlivnily můj každodenní život. Ale s pohledem na hokej to bylo nepříjemné.“

A jak se cítíte teď?

„Naštěstí dobře, ale pociťuji, že jsem sezónu začal pozdě. I přesto, že jsem tvrdě pracoval mimo led. Hokej je specifický v tom, že jakmile nejste delší dobu na ledě, tak se to na vás okamžitě projeví. Když jsem se pak poprvé nastoupil do zápasu ve Švédsku, tak jsem se musel pořádně snažit, abych ostatním stačil.“

Světový šampionát je v Česku, které máte vy i fanoušci velice blízko. Spousta hráčů z NHL přislíbila pomoc týmu, což ale znamená větší tlak na evropské hráče. Pociťujete ho?

„Když se mistrovství koná takhle blízko, tak jsou hráči mnohem ochotnější reprezentovat. Ale Česká republika je mnohem specifičtější. Dlouhou dobu jsem byli jedna země skvěle spolu vycházíme. Ale když se střetneme v hokejovém zápase, tak je to pokaždé velká bitva. Větší soutěživost uvnitř týmu na nás má dobrý efekt a tak by to mělo být. Momentálně procházíme přípravnou fází a každý chce být na finální soupisce. Soutěživost je dobrá, ale jen ve sportovních mezích. Setkala se spousta skvělých kluků a vycházíme spolu bez problémů.“

Z posledního šampionátu, který jste odehrál, jste si odvezl stříbrnou medaili. Jaké jsou šance na podobný úspěch na turnaji v Česku?

„Je vždy velmi těžké cokoliv odhadovat. Mistrovství světa je rok od roku vyrovnanější. Rok po nás vybojovali stříbro Švýcaři, kteří na medaili čekali hodně dlouho. Máme daleko menší hráčskou základnu než týmy jako Kanada, Rusko, nebo Švédsko. Proto nemůžeme každý rok vybojovat medaili. Pokud se do nominace dostanu, bude to příznačné. V roce 2004 jsem si v odbyl premiéru na mistrovství světa právě v Česku. Diváci v Ostravě byli úžasní a já věřím, že tento rok to bude stejné.“

 

Zpět do přehledu

Oficiální partneři Mistrovství světa IIHF v ledním hokeji 2015