Mladý forvard, který se pyšní 188cm a 95kg, nebyl ani teenager, když Češi na posledním domácím šampionátu v roce 2004 prohráli s Američany ve čtvrtfinále. Tehdy mu bylo 10 let a zápasy sledoval společně s rodinou doma u televize.

Pokud by San Jose nepostoupilo do play-off (stalo by se tak poprvé od roku 2003), nebo by z vyřazovacích bojů rychle vypadlo, Hertl, momentálně hráč třetí lajny Sharks, by byl více než pravděpodobným kandidátem na jedno místo v týmu Vladimíra Růžičky.

I přesto, že Hertl na svoji první medaili z šampionátu stále čeká, na posledních dvou turnajích byl důležitým článkem českého nároďáku. Minulý rok se podílel důležitým přesilovkovým gólem na čtvrtfinálové výhře 4:3 nad Američany. Bohužel pro Hertla, Češi skončili nakonec bez medaile na čtvrtém místě.

I tak ale bez větších spekulací Hertl vždy velmi rád uvítá šanci zahrát si pod trenérem Růžičkou. A rozhodně to není kvůli tomu, jaké jméno 51 letý zlatý medailista z olympiády v Naganu má.

„Pod trenérem Růžičkou jsem hrál téměř celou moji kariéru ve Slavii,“ vysvětluje Hertl. „Hokejově si rozumíme, myslím, že je to skvělý kouč. V mé kariéře mi neskutečně pomohl. Dal mi šanci hned od začátku. Pomohl mi tak, že momentálně mohu hrát zde v NHL.“

Podle názoru mladého českého talentu bude velmi důležité, jak se přední čeští hráči předvedou na domácím šampionátu. Především pak kvůli tomu, že v porovnání se začátkem nového tisíciletí nejsou výsledky národního týmu takové, jaké by asi měly být.

„Každým rokem je v NHL stále méně českých hráčů. Co jsem se takhle bavil se staršími krajany v zámoří, tak pár let zpátky jich tu bylo tak 80. Teď je nás tu okolo 30. Je to trochu složité, ale myslím, že jsme stále jako hokejová země na dobré úrovni.

Hertlovým vzorem byl vždy Jaromír Jágr, nejlepší český forvard všech dob. Obrovité pravé křídlo, které drží historicky páté místo v počtu vstřelených branek v NHL, byl nedávno vytrejdován z týmu New Jersey Devils. Ale i v jeho novém týmu, Florida Panthers, stále ukazuje, že do starého železa rozhodně nepatří.

„Je mu 43 a je opravdu neuvěřitelní, že stále hraje,“ usmívá se Hertl. „Mně je jenom 21 a už teď mívám stavy, kdy mě všechno bolí. Jak se pak teda budu cítit za dalších 10 let? Obdivuji ho. Snad bude hrát tak dlouho, jak jen bude chtít.“

Jágr se dostal do povědomí (nejenom) díky pozdním nočním i pozápasovým tréninkům. Zvažoval někdy Hertl, který je v Česku k Jágrovi často přirovnáván, že by se vydal podobnou tréninkovou cestou?

„Tohle je zkrátka on. Já teda do posilovny nikdy o půlnoci nechodím,“ dodává se svým typickým úsměvem Hertl. „To je zkrátka jeho program. Dělá to pro sebe, aby se cítil lépe.

Jestli Tomáš Hertl odčiní s Sharks loňské brzké vyřazení v play-off, kdy San Jose vypadlo už v prvním kole s LA Kings, nebo naopak pomůže českému národnímu týmu získat další medailový zářez před domácím publikem, se teprve uvidí. Tak jako tak si můžete být jistí, že jeho fanoušci se mají rozhodně na co těšit.