Tučným černým písmem se do hokejové historie zapsalo datum 7. září. Tým Lokomotivu Jaroslavl se stejně jako kdykoliv jindy předtím chystal na cestu k prvnímu zápasu sezony na ledě běloruského Minsku. Jenomže okolo 12.00 SEČ začaly do všech médií proudit znepokojivé zprávy.

Ty nejprve hovořily o leteckém neštěstí kousek od letiště Tunošna několik kilometrů za Jaroslavlí, nicméně až s průběhem dalších hodin vyšlo najevo, jak vážná situace je.

Ve zříceném letadle byl kompletní tým Lokomotivu včetně realizačního týmu a posádky, celkem tedy 45 lidí. Z nich rovnou 43 zahynulo na místě neštěstí. Záchrannému týmu se povedlo vyprostit jen dva živé – letového technika Alexandra Sizova a hráče Alexandra Galimova.

Ale nakonec i Galimov pět dní po převozu do nemocnice vážným zraněním podlehl. Počet obětí se tak vyšplhal na konečných 44, přežil jen člen posádky Sizov.

Mezi oběťmi navíc nebyli jen Rusové. Během katastrofy přišli o život i čeští mistři světa Karel Rachůnek, Jan Marek a Josef Vašíček, švédský brankář a olympijský vítěz z Turína Stefan Liv, slovenská hvězda Pavol Demitra, legenda běloruského hokeje Ruslan Salej nebo i kanadský trenér Brad McCrimmon, který se jako hráč radoval v roce 1989 ze zisku Stanley Cupu.

Bezprostředně po katastrofě následovala neskutečná vlna smutku, emocí i solidarity. Tragédie zasáhla kromě rodin i fanoušky.

Staroměstské náměstí, které je obvykle místem oslav českého hokeje, se tentokrát zahalilo do smutku. Lidé nosili květiny i svíčky, slzy během hokejové tryzny nedokázaly skrýt ani hokejoví tvrďáci. Český národní tým odehrál celou následující sezonu se speciální nášivkou na dresu tvořenou srdcem, hokejkou a čísly, která Rachůnek, Marek a Vašíček v reprezentaci nosili – tedy 4, 15 a 63. Všechna tři čísla byla navíc vyřazena ze sady národního týmu.