Oficiální hlavní sponzor
Oficiální sponzoři
Oficiální partneři
Rozhovor s Růžičkou
Rozhovor s Růžičkou
Vladimír Růžička se chystá na MSLH
Jak se těšíte na atmosféru v Praze? Určitě to bude něco mimořádného.
Atmosféra bude určitě skvělá. Myslím, že to bylo vidět už na prosincovém utkání se Švédskem a duelech s Ruskem, kdy si to fanoušci opravdu užívali. Musíme si ale uvědomit, že se nemůžeme nechat uchlácholit tím, že nás poženou fanoušci. Musíme myslet také na zadní vrátka. Právě střetnutí se Švédskem nám něco podobného ukázalo. I když jsme dali čtyři góly, šest jsme inkasovali. A to není možné, zvlášť na domácím ledě.
Domácí mistrovství světa je jistě velkou motivací i pro hráče. Myslíte si, že tohle můžete ovlivnit myšlení hráčů, zda na šampionát přijet i přes lehčí zranění?
Je to možné. Hraje se doma, je to jiná situace. Domácí mistrovství je zhruba jednou za deset let. Myslím ale, že je důležité, aby se hráči svěřili s tím, jaké zranění mají. Není totiž možné, abychom začali turnaj se zraněným hráčem v týmu. Hráči jsou po sezónách ve svých klubech často hodně potlučení, a pokud někdo z nich má zranění, musí se brát v úvahu, jak je vážné. Je zbytečné nominovat hráče, který by odehrál třeba jen půlku turnaje.
Nedávno proběhlo mistrovství juniorů v Kanadě. Před turnajem se o českém mužstvu hovořilo jako o favoritovi na medaili. Zdálo se však, že chemie v útocích nefungovala tak, jak měla. Co si o tom vy jako trenér myslíte?
Právě o tom to je. Může se sestavit dobré mužstvo podle jmen, ale ta hokej nehrají. Není to problém jen u dvacítky, ale i u dospělých. Někdy se mluví o tom, že se zapomnělo na tohoto a tohoto hráče. Musíte ale tvořit mužstvo podle hry, kterou chcete praktikovat. Nemůžete vzít do mužstva patnáct hráčů s nejlepším kanadským bodováním. Potřebujete i hráče, kteří jsou typově jiní. Je právě na trenérovi, jak tým složí.
Pokračovat ve čteníDá se tedy zřejmě počítat s tím, že na tohle budete brát ohled i na domácím šampionátu. Je to tak?
Budu na to brát velký ohled. Neznamená zákonitě, že musím vybrat všechny nejproduktivnější hráče. Může se pak stát, že když je v mužstvu takových hráčů víc, nemusí to klapat. Chci počkat, jak se celá situace vyvine. Všichni víme, jak to bylo na loňském mistrovství světa. Někteří jsou unavení, druzí zase zranění. Proto se nakonec v týmu mohou ukázat tváře, u kterých se to ani nepředpokládalo.
Situace zejména okolo hráčů z NHL se před samotným šampionátem často mění ze dne na den. Přesto, máte už nějakou vizi, kolik hráčů z Evropy a kolik ze zámoří byste chtěl na mistrovství světa nominovat?
Nějaká vize je, ale zatím bych nechtěl předbíhat. Několik kluků z NHL určitě bude volných a já chci, aby nám pomohli. V NHL hráči nasbírají zřejmě více zkušeností, na druhou stranu je to i o hráčích z Evropy. Ale teď nejsme schopen říct, zda to bude padesát ne padesát či šedesát na čtyřicet. Co je však jisté, že v mužstvu budou muset být i starší hráči, ne jen mladší. Potřebujeme tlak na domácím mistrovství zvládnout. Už si to vyzkoušeli hráči, kteří odehráli zápas v Praze teď se Švédskem. Vedli jsme, ale nakonec jsme zápas nezvládli. A to to bylo v uvozovkách jen EHT.
Další otázka bude mířit na váš osobní život. Poprvé zažíváte situaci, kdy trénujete pouze národní mužstvo. Užíváte si většího volna? A jaké je to v porovnání s dřívějškem?
Musím říct, že mi to moc vyhovuje. Ač je to trochu divné říct, trochu si od hokeje odpočívám. Protože ho nyní sleduji trochu jinak. Když jsem ukončil svoji aktivní kariéru, hned jsem skočil na střídačku Slavie, ať už to bylo A-mužstvo, juniorka nebo starší dorost. Zápasů jsem odkoučoval opravdu hodně, každý den jsem byl navíc na ledě kvůli tréninkům. Naplňovalo mě to ale. Za ta dlouhá léta se člověk malinko unaví. Je to pořád dokola – skončíte v dubnu a hned v červenci nastupuje znovu, abyste mohl s týmem začít suchou přípravu. Nyní jsem v nové situaci a zatím mi to opravdu vyhovuje. Sleduji zápasy, ať už na vlastní oři nebo v televizi. De facto můžu i někam vycestovat, to jsem velmi dlouhou dobu nemohl. Konečně jsem se tedy mohl podívat i živě na zápasy NHL. I když jsem v této nové pozici poměrně krátce, hodně si to užívám.
Máte teď i více času na rodinu?
Mám. Na druhou stranu, děti už mám starší. Proto mám i čas na to, abych vypomáhal v Chomutově. Domluvil jsme se s Jardou Veverkou (generálním manažerem Chomutova), že jim jakýmsi způsobem vypomůžu. A mě to baví. Jezdím tam dvakrát nebo třikrát týdně, takže vytížený vcelku jsem. Tato otázka by byla dobrá spíše pro manželku (pousměje se). Myslím si ale, že doma jsem určitě o něco víc, než jsem býval.
Zpět do přehledu
