Cesta vzhůru

Po zimních hrách ve Vancouveru v roce 2010 se objevily silné spekulace o setrvání tohoto sportu v olympijském programu. Na vině byla právě ona hluboká propast mezi zámořskými celky a zbytkem světa. „Slovensko tehdy prohrálo v zahajovacím zápase s Kanadou 0:18. „Je sice pravdou, že dle olympijské myšlenky je důležité se zúčastnit, ale takové výsledky byly až nedůstojné olympijskému duchu,“ potvrzuje Loukota.

Do boje za posílení prestiže ženského hokeje tak vyrazila samotná IIHF. Mezinárodní hokejová federace dnes tlačí na národní federace, aby se ženskému hokeji věnovaly. Pořádá soustředění pro hráčky, školení pro trenéry a pokrok v přípravě vidí i Martin Loukota. „Trenéři se s reprezentacemi snaží pracovat na kondici, na taktice, používáme video. Dříve na to nebylo tolik času a ani prostředků. I dnes mají převážně všichni svoje civilní povolání a ženskému hokeji se věnují ve svém volném čase,“ říká.

A pokrok je znatelný i ve výsledcích se zámořskými giganty. „Dva roky zpátky holky na mistrovství světa do 18 let dvakrát dostaly od USA 10:0, to bylo skoro až dehonestující. Loni s USA prohrály 3:1, kdy to bylo po dvou třetinách 1:1,“ říká Loukota, který upozorňuje, že jenom skórovat nebo hrát dvě vyrovnané třetiny proti zámořskému celku je dílčí úspěch, před několika lety takřka nepředstavitelný.

Živit se hokejem

Na lepšícím se potenciálu českého ženského hokeje vydělávají i samy hráčky, které se začínají individuálně prosazovat ve světě. „Vrcholem pro naše holky je stipendium na kanadské nebo americké univerzitě, kde můžou hrát hokej a zároveň studovat na nejlepších školách,“ přibližuje Loukota univerzitní ligu NCAA, nejprestižnější ženskou světovou soutěž. Možnost hrát NCAA ale začíná a končí s daným stipendiem, po ukončení studia si tak musí hráčky hledat jiná působiště.

V tomto kopíruje ženský hokej ten mužský. Hned po zámořské NCAA se totiž nejprestižnější liga nachází v Rusku. V jakési ženské obdobě KHL už podepisují hráčky profesionální kontrakty. Příkladem je kapitánka českého seniorského týmu Alena Polenská. Ta nejprve získala stipendium na americké Brown University, kde byla oporou místního družstva hrajícího NCAA. Po ukončení studia přesídlila do Petrohradu, kde se dnes hokejem živí.

O něčem takovém si v České republice můžeme zatím, navzdory medailím a úspěchům „nároďáku“, nechat jen zdát. „V Čechách si všechno hráčky platí samy. Kluby si provoz zajišťují samy spolu s pomocí měst a z lokálních zdrojů a partnerů. Je to všechno o kontaktech. Určitě to není tak, že by někdo dal peníze sám od sebe do ženského hokeje,“ říká Loukota, který vidí cestu i ve větší medializaci ženského hokeje: „Byly bychom rádi, kdyby stoupl zájem médií, ale to je asi daleká budoucnost, že by byl reprezentační ženský hokej vysílán přímým přenosem v televizi.“

Sen o mistrovství světa

Český svaz ledního hokeje se snaží přispět k zviditelění ženského hokeje speciálními nábory. „Nejvíce nápomocná je nám k tomu sociální síť facebook. Vedení reprezentace do 15 let rozšíří zprávu ve stylu „přijď si zahrát hokej“ a pak uspořádá trénink zdarma pro zájemkyně,“ říká Loukota, který zdůrazňuje, že je nejdůležitější začít v co nejrannějším věku. „Až do dorosteneckých kategorií většinou nastupují hráčky společně s chlapci, od 14 let mohou na hrát českou ženskou ligu.“

Český svaz ledního hokeje díky těmto náborům i mezinárodním úspěchům rozšiřuje členskou základnu a nejenom Martin Loukota navíc věří i v potenciálním nárůstu publika a zájmu veřejnosti. „V roce 2012 jsme pořádali MS do 18 let ve Zlíně a Přerově. Celkem přišlo skoro 18 tisíc lidí, což je na tuto kategorii divácký rekord, který nebyl překonaný ani letos v Buffalu,“ vrací se k právě skončenému turnaji.

A tak se naskýtá otázka i uspořádání seniorského mistrovství světa v naší zemi. „Organizačně bych se toho vůbec nebál, osmnáctky jsme zvládli bez problémů. Druhou otázkou jsou finance. Musí být vyrovnaný rozpočet, což se nikdy nepodaří bez přispění partnerů, měst a krajů,“ naráží sportovní manažer ČSLH na známou překážku. Vzápětí ale hned odohodlaně dodává: „Ve chvíli, kdyby holky hrály top divizi více let v řadě, tak si uspořádání mistrovství světa v České republice dokážu představit.“

Letošní mužské MS v Praze by tak za pár let mohla doplnit i jeho ženská obdoba. A tam by se Češky mohly pokusit uhrát se zámořskými giganty více než jenom třetinu. Rozhodně jsou na správné cestě.